Píše se rok 1982. V Nikaragui vládne komunistický režim vedený Sandinovskou frontou národního osvobození. Vláda Ronalda Regana chce však režim zlikvidovat…

 

   Sandinisté - Poslední legion, Žabí crew a Specters

   USA – Delta, Točná Zlín a Veverky z ponorky

 

Úkol USA- vybudovat most přes řeku z Hondurasu do Nikragaui a jeho zajištění.

Úkol Sandinovců- zničit most

 

    I když jde o misi z prostředí Střední Ameriky, díky letošnímu „jaru“ je to spíše Ardenská záležitost. No co naplat. Než se přesuneme do pozic, čeká nás nároční asi 4km přesun sněhem sahajícím opravdu až po kolena. Nám menším, kteří neseme minomet s municí, ovšem prošlapává cestu tým kyborgů ze Specters, takže nakonec dojdeme na základnu živí, zdraví a hlavně všichni.

    

   Na základně se potkáváme s motorizovaným úderným týmem Žabí crew. Ovšem sníh je tak hluboký, že ani nové čtyřkolové hračky těchto pacientů nemohou být nakonec nasazeny.

    Horké čaje tečou proudem, kuřáci odpalují jednu za druhou (někteří asociálové jen somrují ), je zahlédnuta i nějaká ta paštika a to vše za zvuku vtipných historek, rodinných i politických témat. Ovšem nic naplat, po okolí se toulá nepřátelský Sniper tým americké Námořní pěchoty. Musíme tedy postavit hlídky a být na pozoru. Na hlídku vyrážejí i motorové saně.

     Zhruba za hodinu našeho působení na mrazivé základně dostáváme zprávu od Abwheru (sakra nemotám do sebe těch válek už moc? ), zkrátka od zpravodajců, že do naší milované vlasti chtějí vrazit imperialisté. Mezitím se vracejí z hlídky Sandinovci Sendwiczovci a stahují se i ostatní hlídky. Po krátkém zhodnocení situace a návrhů na taktický postup, vítězí samozřejmě návrh primadony Martyho a jde se na věc. V zástupu v hlubokém sněhu náš patnácti hlaví šik působí opravdu impozantně.

    Dostáváme se na kopec, pod kterým se nalézá náš cíl – most. Rozvíjíme rojnici. Levé křídlo jistí full automatičtí Specters, střed zaujímá náš destrukční tým, Poslední legion a pravou mají Žabáci. Vše působí velice profesionálně. Pomalí postup, ukázkové přesuny... no radost pohledět. Dosti kochání, jde se na věc. Zaznívají první výstřely ze stran nepřátel. Je zasažen náš první muž. Pravé křídlo je pod krátkou, ale přesnou palbou. Na levé se rozeznívají hlučné dávky. Postup je zastaven. Přebíhám ještě s jedním Legionářem z našeho středu k levému křídlu zjistit co se děje. Specters úspěšně čistí kopec. Nějací nepřátelé ještě zbývají a ty si berem na starost my. Ok, jsou venku! Rychle k mostu odlehčit pravému křídlu, které má nejméně výhodnou pozici. Mezitím posílá Domas na most ze svého minometu jednu kulovou pumu za druhou. Dopadají těsně vedle. Souběžně s tím likviduje na dálku náš medik Máca velitele imperialistů. Konečně dopadá jedna z kulových pum přesně na most. Hurááá, je zničen. I tak se však vrháme do údolí pod mostem, abychom se vyšplhali na jeho vršek a zlikvidovali poslední nepřátele. Skvělou práci odvádí Plevoš ze Specters, který se nebojácně vrhá vstříc nepřátelskému palpostu obsazeném střelci z Točny a podílí se na jejich likvidaci. Po té padají i další postavení.

    Nikaragui jsme prozatím zachránili, čekají nás však další nesnadné boje…

 

Operace se zúčastnilo celkem 27 střelců. Naše skupina našlapala ve hlubokém sněhu celkem 14km. Děkuji opravdu všem. Jmenovitě Domasovi za výrobu minometu. Mácovi za sestřelení houževnatého Guckyho. Pozdrav pro Petra, našeho nováčka, který si může také udělat zářez na pažbu. Specters díky za potlačení odporu na kopci a Žabákům za úplně všechno.

Delťákům díky za hru, její výmysl. Točně a Veverkám za účast.

Tak zas příště, nashledanou v barevné válce.

 

SSgt.Barnes

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit